Historie značky BURTON
I pokud nejste skalním fanouškem snowboardingu, zcela jistě jste o značce Burton už něco zaslechli. Burton je přímo legendou na poli snowboardingu. Nejenže nabízí vše od snowboardů samotných, přes oblečení a doplňky, ale stala se i nedílnou součástí vývoje snowboardingu jako takového. A kdo že za tím vším stojí? To se dozvíte v našem článku.
Zpátky do minulosti značky Burton
Vraťme se v čase téměř o padesát let nazpět, a to do amerického Vermontu roku 1977. Jake Burton Carpenter přichází s nápadem založit firmu Burton Snowboards. Nechává se inspirovat nápadem Shermana Poppena a jeho Snurferu. Šlo o prkno podobné lyži, ale bez vázání, s provazkem vepředu. Šlo o tzv. monolyže. Sám Poppen bral inspiraci u skateboardistů a surfařů.
Jake Burton pak v garáži „na koleni“ vyrábí svůj první snowboard. Zpočátku bojuje s nepřízní lyžařských středisek. Ta si na svých svazích „jezdce na prknech“ nepřejí a k lyžařským vlekům pro ně platí zákaz vstupu. Jake se ale nevzdává a po přehlídce v Stratton Mountain se zde díky němu otevírá snowboardistům první brána na oficiální sjezdovku. Postupně se Burtonovu snowboardu daří pronikat do stále většího množství amerických zimních areálů a snowboarding se začíná těšit velké oblibě.
Expanze značky Burton do Evropy
Roku 1985 se Jake Burton přesouvá do Innsbrucku a se svojí ženou zakládá základnu Burton snowboards. Zároveň tím proniká i na evropský trh. Manželka mu pomáhá s rozšířením distribuční sítě. Jake se stará o samotnou výrobu a produkci. Přichází i spolupráce s Innsbruckou společností Keil Ski. Díky ní dostávají snowboardy kovové hrany, a rázem jsou při jízdě daleko ovladatelnější. Popularita snowboardů stále roste. Roste i samotná firma Burton. S každým dalším rokem téměř dvojnásobně.
K firmě se připojují další společnosti – Anon a Analog. Anon se stará o výrobu přileb a slunečních a snowboardových brýlí. Druhá sesterská firma Analog se pak zaměřuje na náročnější klientelu a core jezdce.
Burton si dává záležet na kvalitě svých produktů a dbá na individualitu koncových uživatelů – vyrábí produkty pro muže, ženy, ale i děti. Přichází stále s dalšími a dalšími inovacemi a vylepšeními. V současnosti má firma hlavní sídlo v Burlingtonu a zaměstnává více než tisíc lidí po celém světě.
Život Jakea Burtona
Jake Burton Carpenter přišel na svět 29. dubna roku 1954 ve státě New York. Když malého Jakea rodiče v jeho sedmi letech poprvé vzali do hor, uchvátily ho. Snad právě tam, ve vermontských Bromley Mountains, započala jeho láska k nim.
Bohužel, jeho rodinu provázel tragický osud. V roce 1967 umírá jeho starší bratr George Whitney ve Vietnamu, kde válčil ve službách amerického námořnictva. O několik let později, když bylo Jackovi 17 let, umírá i jeho matka. Ta nezvládla životní boj se zákeřnou leukemií. Pro mladého Jacka je ztráta členů rodiny naprosto zničující.
V mládí se toužil stát závodním lyžařem. Kvůli zranění byl ale nucen od tohoto snu upustit. Nakonec se vydal na studia do New Yorku a po jejich ukončení přijal místo v malé firmě zabývající se investováním. Brzy však došel k názoru, že ani počty ani křeslo v kanceláři nejsou nic pro něj.
Jeho srdce jej stále táhlo do hor. Nakonec jeho hlas vyslyšel, kancelářské práci v New Yorku dal sbohem a vydal se do městečka Londonderry v americkém Vermontu. Tam, kde jeho vášeň k horám započala. Tam, kam ho tenkrát jako malého poprvé vzali rodiče.
Kancelářské křeslo vyměnil za práci na ranči, kde se staral o koně. Po nocích dělal barmana. Každou volnou chvíli pak věnoval výrobě a zlepšováním prken. Věřil, že právě v nich je jeho budoucnost. A udělal dobře.
Cesta za snem
Velmi nápomocny byly Jackovi jeho přátelské vztahy s Johnem Melem. John byl zásadní osobnostní amerického surfování. Vyráběl dokonce i vlastní surfy. V Meleho továrně dostal Jake zelenou ke zlepšování a prodeji svých vlastních „prken“. Začátky sice nebyly jednoduché a firma byla chvílemi před krachem, ale nakonec vše ustála.
Roku 1981 Jake Burton přesouvá svoji výrobu do vlastních prostor. Kupuje dům se stodolou v Manchesteru ve Vermontu. Stodola slouží jako dílna, obývací pokoj jako prodejna a v ložnici má kancelář.
Při jedné silvestrovské noci poznavá svoji budoucí ženu Donnu Gasnovou. S tou se po roce známosti oženil. Donna taktéž Jakeovi pomáhá s firmou. A to jak s produkcí, tak i s jejím dalším rozvojem.
Burton na vzestupu
Roku 1992, tedy o jedenáct let později, už Jakeova firma čítá více než stovku zaměstnanců. Její produkty jdou na dračku. Burton už nevyrábí jen snowboardy, ale i doplňky a oblečení. Každý, kdo v této době jezdí na „prkně“ má na sobě věci od Burtona. Kromě vášně k horám a životního stylu snowboardisty spojovalo ještě něco – typicky široké snowboardové kalhoty. Velmi pohodlné při freestylu i při provádění triků.
Oblečení a doplňky Burton nesmí chybět v šatníku žádného dobrodruha.
Prkno Burton i na olympiádě
Svoji olympijskou premiéru zažívají snowboardy roku 1998 v Naganu. S burtonovským snowboardem získává Američan Ross Powers bronzovou medaili. O pár let později si už ale z olympiady v Salt Lake City přiváží zlatou.
Jízda na „prknech“ je stále na vzestupu. Důkazem je i skutečnost, že podle zahraničních zdrojů aktuální hodnota společnosti Burton šplhá k těměř třem miliardám korun (cca 30 milionů amerických dolarů).
Neštěstí nechodí po horách…
Bohužel, neveselý osud se kromě Jackova bratra a jeho matky nevyhnul ani jemu samotnému. V roce 2011 mu lékaři zjistili rakovinu varlat. Jack sice zákeřnou nemoc tehdy ustál, ale o pár let později ho postihnul vzácný syndrom, který paralyzoval jeho zrak i svaly. I ze sevření této nemoci se nakonec Jacku Burtonovi podařilo vyváznout. Ale o několik let později se opět vrátila rakovina. A tentokrát s ní již Jack boj prohrál. Ve věku 65 let umírá.
Smrt Jakea Burtona zasáhla tehdy celý, nejen, snowboardový svět. Vyjádření soustrasti přišlo například od Shauna Whitea (trojnásobný vítěz olympiády ve snowboardingu), dále od bývalého cyklisty Lance Armstronga a svoji účast vyjádřila i česká Ester Ledecká.
Život není jen o tom mít puls
Jake Burton Carpenter tedy zanechal jednoznačně nesmazatelnou stopu ve světě snowboardingu. A i když měl jeho odchod ze světa trpkou pachuť, jak sám jednou řekl: „…Život není o tom mít puls. Je to o tom, mít kamarády, zážitky a prožít ho…“. A proto, až budete třeba příště zapínat vázání u svého „prkna“, vzpomeňte si na něj. Stejně jako on jděte za svými sny a nevzdávajte se. Jake by mohl být bezpochyby příkladem pro každého z nás.
